Jan Lechner
Vypracováno ve školním roce 2002/2003 v rámci Středoškolské odborné činnosti v oboru 04. Biologie v oktávě Gymnázia Trhové Sviny, Školní 995, 374 01, Trhové Sviny (Jihočeský kraj) pod odborným vedením RNDr. Jana Květa, CSc. Místo zpracování: Olešnice (373 31).
Děkuji touto cestou RNDr. Janu Květovi, CSc. za velmi cenné metodické rady, které mi během práce poskytl. Poděkování patří též pracovníkům společnosti Lesy a rybníky města Českých Budějovic s. r. o. a Rybářství Petrův zdar s. r. o. Nové Hrady za poskytnutí některých údajů.
Obec Olešnice (502 m n. m.; 14,75° v. d. a 48,75° s. š.), ve které žiji, je obklopena překrásnou rybniční soustavou napojenou na řeku Stropnici. Zajímavostí je i skutečnost, že lze najednou projít po hrázi 15 rybníků. Jsou to tyto: Bartoš velký, Bartoš malý, Hadlíř, Jandovec, Březina, Vejšovec, Olešnický nový, Olešnický velký, Rouda, Parezník, Jitra velká, Vydymáček, Jitra malá, Borek a Lhoták. Na zmíněných rybnících najdeme celkem zachovalé rákosinné porosty. Výzkum rákosin byl prováděn především na Třeboňsku. Literaturu o rákosu v jižních Čechách uvádějí např. autoři: Dykyjová a Květ (1970), Květ a Husák (1984). Na našem území však takovýto výzkum dosud neproběhl. Domnívám se, že je velmi užitečné porosty rákosin zinventarizovat, zjistit jejich stav a pomocí růstových a produkčních parametrů je zhodnotit. Pro bližší zkoumání jsem vybral porosty rákosu obecného (Phragmites australis). Rákos je mokřadní rostlina velkého ekologického významu, neboť zpevňuje břehy, přispívá k zazemňování stojatých vod, k čištění vody, k zadržování některých látek před pronikáním do vody a v neposlední řadě poskytuje úkryt mnoha živočišným druhům. Bylo by proto vhodné přispět k dohodě s rybničními hospodáři o uchování rákosinných porostů na příhodných stanovištích. Rákos má také význam ekonomický, ale ten je ve srovnání s ekologickým významem menší. V poslední době, kdy se snažíme využívat co nejvíce přírodních zdrojů, se ekonomický význam rákosu zvětšuje, ale zdaleka ne na všech lokalitách, kde roste, se dá těžit. Místa, kde jsem rákos zkoumal, nejsou pro těžbu vhodná, především pro malou rozlohu porostů a obtížný přístup.
Cílem mé práce je zjištění nebo ověření těchto skutečností:
| Druh: | rákos obecný | (Phragmites australis (Cav.) Steud.) |
|---|---|---|
| Rod: | rákos | (Phragmites) |
| Čeleď: | lipnicovité | (Poaceae) |
| Řád: | lipnicokvěté | (Poales) (Dostál 1950) |
| Třída: | jednoděložné | (Liliopsida = Monocotyledonae) |
| Oddělení: | krytosemenné | (Magnoliophyta) |
Rákos obecný (Phragmites australis)
Odumřelá stébla rákosu obecného jsou významnou technickou surovinou – zdroj celulózy (na 100 tisíc tun celulózy je třeba 490 tisíc tun rákosu nebo 550 tisíc tun dřeva), stavebnina, krytina, zdroj energie, chemická surovina, surovina pro rukodělnou výrobu a umělecké řemeslo.
Ve vhodných podmínkách se rákos sklízí z přírody nebo se pěstuje.
Mladé zelené prýty se místně zkrmují, vitální porosty rákosu chrání břehy vod před abrazí, tvoří detritus a slatinu a chrání povrchové vody před nárazovým znečištěním, poskytují potravu a úkryt ptactvu a dalším volně žijícím živočichům. Nadměrný rozvoj rákosu obecného je však nežádoucí v rybnících a jiných mělkých, především stojatých vodách, neboť způsobuje rychlé zazemňování a stínění vodní hladiny (Květ a Husák 1984).
Rákos je hlavní složkou rybničních pobřežních porostů, i když těch v posledních letech hodně ubylo v důsledku rozšiřování volné vodní hladiny vyhrnováním rybničních okrajů (Květ a Husák 1984).
Rozšíření rákosu ve světě uvádí Květ a Husák v Biologické a ekologické charakteristice rákosu obecného (1984).
Rybníky v okolí Olešnice patří k povodí řeky Stropnice, které je v jižních Čechách jihovýchodně od Českých Budějovic. Rybniční soustavu tvoří rybníky: Bartoš velký, Bartoš malý, Hadlíř, Jandovec, Březina, Vejšovec, Olešnický nový, Olešnický velký, Blatec, Parezník, Jitra velká, Vydymáček, Jitra malá, Borek a Lhoták, které jsou napájeny Žárským potokem a jedním přítokem ze Žárského rybníka. Jejich vody odtékají do řeky Stropnice. Viz mapku (příloha č. 1). Tato řeka pramení na území Rakouska, těsně za hranicí s ČR, na úpatí hory Vysoká jihozápadně od obce Šejby. Její délka je přibližně 56 km. Měření průtoků je prováděno v Pašínovicích. Dlouhodobý průměr průtoků – měsíční průměry v m3 za vteřinu: leden: 1,28; únor: 2,07; březen: 3,04; duben: 3,20; květen: 2,90; červen: 3,61; červenec: 3,41; srpen: 2,58; září: 1,68; říjen: 2,41; listopad: 2,02; prosinec: 1,82. Žárský potok pramení na severozápadním až severním úpatí Kuní hory, jižně od obcí Konratice a Chlupatá ves. Průměrná roční teplota v okolí, dle údajů ČHMÚ v Českých Budějovicích, je 7,4 °C ve stanici Nové Hrady – Byňov (v roce 2001 činila průměrná roční teplota 7,6 °C a v roce 2002 8,4 °C), průměrný roční úhrn srážek ve stanici Nové Hrady – Byňov je 670 mm a ve stanici Trhové Sviny 636 mm (v roce 2001 spadlo v Byňově 709,3 mm a v Trhových Svinech 731,2; ovšem v roce 2002 v Byňově 1051,9 a v Trhových Svinech 1168,9 mm srážek). Geologické podloží této oblasti tvoří svrchnokřídová a neogenní sedimentární výplň tektonické struktury Stropnického příkopu při jihozápadním okraji senon-tercierní Třeboňské pánve. V okolí vodotečí se vyskytují fluviální uloženiny kvarterního stáří (dle ústního sdělení Ing. Poppové). Z uvedených rybníků jsem pro účely zkoumání vybral Blatec, Hadlíř a Olešnický velký, protože byly na podzim roku 2002 určeny k výlovu. Rybník Blatec patří společnosti s r. o. Rybářství „Petrův Zdar“ Nové Hrady. Všechny ostatní výše zmiňované rybníky obhospodařuje společnost s r.o. Lesy a rybníky města Českých Budějovic.
Údaje o obsádce a hnojení jsou jen pro rybníky, z jejichž pobřeží jsem odebíral vzorky rákosu. Uváděné názvy rostlin jsou podle Kubát a kol. (2002).
Katastrální území: Buková u Nových Hradů.
Nadmořská výška: 463 m
Průměrná hloubka: 110 cm
Rozloha: 22,46 ha
Průtok vody: 0,02 m3 za vteřinu
Vyhrnování (meliorační zásahy): žádné
Popis rybníka: Dvouhorkový rybník. Ze tří stran (J, V, Z) obklopen lesem, na březích rostou především bříza bělokorá (Betula pendula) a vrba jíva (Salix caprea). Na severní straně je řada stromů (převážně duby letní (Quercus robur) a tři olše lepkavé (Alnus glutinosa) ) a za ní živičná silnice a pole. Na podzim roku 2002 bylo na severní břeh navezeno velké množství hnoje. Jižní břeh je zpevněný betonovými panely (dříve tam byla chována vodní drůbež).
V rákosinném porostu má největší zastoupení orobinec úzkolistý (Typha angustifolia, dále pak rákos obecný (Phragmites australis), v nejmenší míře je zastoupen zblochan vodní (Glyceria maxima).
| Druh | Počet ks | |
| Nasazeno na jaře 2001: | K1 | 1 000 |
| K2 | 15 800 | |
| L3 | 13 100 | |
| Ca1 | 3 000 | |
| Tp | 1 200 | |
| Zkrmeno v roce 2001 | Pšenice | 19 500 kg |
| Na podzim až na jaře zkrmeno: | K-2. Medikovaná | 1 000 kg |
| Zkrmeno v roce 2002 | Pšenice | 21 000 kg |
| Těstoviny | 1 000 kg | |
| KP-2 | 1 000 kg | |
| Odchytáno | 8 780 | |
| Sloveno | KV | 18 500 kg |
| Tp | 3 700 kg | |
| Lín | 3 000 kg | |
| Ztráty ryb do 10%. | ||
| Hnojení v roce 2001 | 120 000 kg (husí trus s pilinami a slámou) |
Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů.
Nadmořská výška: 461 m
Průměrná hloubka: 80 cm
Rozloha: 34,2 ha
Průtok vody: 0,02 m3 za vteřinu
Vyhrnování: v roce 1962
Popis rybníka: Hadlíř je ze všech stran obklopen lesem. Na jižním břehu rostou bříza bělokorá (Betula pendula) a bez černý (Sambucus nigra), v menším množství též olše lepkavá (Alnus glutinosa). Na severním břehu je lesní cesta, kolem ní roste především dub letní (Quercus robur), dále olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba jíva (Salix caprea), bříza bělokorá (Betula pendula) a borovice lesní (sosna) (Pinus sylvestris). V rákosinném porostu se na tomto rybníce nejvíce vyskytuje rákos obecný, dále orobinec úzkolistý a v menší míře zblochan vodní. Na tomto rybníce jsou přimíseny v rákosinném porostu i jiné rostliny: psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), ostřice štíhlá (Carex acuta), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), máta přeslenatá (Mentha verticillata), karbinec evropský (Lycopus europaeus), sítina rozkladitá (Juncus effusus).
| Druh | Počet ks | Hmotnost [kg] | ||
| Stav k 30. 11. 2001 - obsádka | K3 | 15 100 | 16 600 | |
| Tolstolobik | 5 800 | 580 | ||
| Amur | 3 250 | 160 | ||
| Štika | 615 | 239 | ||
| Candát | 70 | 8 | ||
| Lín | 70 | 10 | ||
| Sumec | 213 | 86 | ||
| Nasazeno k 1. 4. 2002 | K3 | 14 500 | 16 000 | |
| PŘEVOD | Štika | 600 | 250 | |
| Tolstolobik | 5 800 | 1 000 | ||
| Amur | 3 000 | 300 | ||
| Sumec | 200 | 100 | ||
| Candát | 70 | 20 | ||
| Hnojení | Vápno | 5 500 | ||
| Hnůj | 62 500 | |||
| Kejda | 140 hl | |||
| Krmení | KP | 1 650 | ||
| Pšenice | 16 000 | |||
| Ječmen | 4 800 | |||
| Žitovec (Triticale) | 7 000 | |||
| Odpad | 9 000 | |||
| Odlov | KV | 8 100 | Sloveno | KV | 15 500 |
| Tolstolobik | 5 100 | |||
| Štika | 600 | |||
| Candát | 670 | |||
| Sumec | 75 |
Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů.
Nadmořská výška: 467 m
Průměrná hloubka: 150 cm
Rozloha: 40 ha
Průtok vody: 0,04 m3 za vteřinu
Vyhrnování: v roce 1971
Popis rybníka: Ze všech stran obklopen lesem. Na severním břehu je státní asfaltová silnice, u ní rostou: dub letní (Quercus robur), olše lepkavá (Alnus glutinosa), borovice lesní (Pinus sylvestris) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Na SV břehu rostou hlavně břízy bělokoré (Betula pendula) a vrby jívy (Salix caprea), dále do lesa borovice lesní. Na V břehu rostou hojně olše lepkavé, břízy bělokoré, borovice lesní, v menším množství též vrba jíva. Na ostrůvcích v rybníce se nachází především borovice lesní a bříza bělokorá. Na jižním břehu rostou opět hlavně borovice lesní a bříza bělokorá. Pevnina zabíhající do rybníka je porostlá břízou bělokorou, borovicí lesní a smrkem ztepilým (Picea abies). Na východ od zátoky v jižní straně rybníka je lesní školka. Na západním břehu se nalézají především borovice, břízy a v menším množství též vrba jíva.
Pobřežní rákosinný porost je tvořen v největší míře orobincem úzkolistým a přibližně ve stejném poměru rákosem obecným a zblochanem vodním.
| Druh | Počet ks | Hmotnost [kg] | |
| Stav k 30. 11. 2001 -obsádka | K3 | 29200 | 25400 |
| Tolstolobik | 1800 | 185 | |
| Amur | 330 | 50 | |
| Štika | 280 | 60 | |
| Lín | 730 | 62 | |
| Nasazeno k 1. 4. 2002 | K3 | 27700 | 24180 |
| PŘEVOD | Štika | 280 | 150 |
| Tolstolobik | 1800 | 900 | |
| Amur | 330 | 50 | |
| Lín | 700 | 70 | |
| Hnojení | Vápno | 7100 | |
| Hnůj | 55000 | ||
| Kejda | 640 hl | ||
| Krmení | KP | 2000 | |
| Pšenice | 22800 | ||
| Ječmen | 1200 | ||
| Žitovec | 11800 | ||
| Odpad | 9000 | ||
| Odlov v květnu až srpnu | KV | 18000 | |
| Sloveno | KV | 22000 | |
| Tolstolobik | 5230 | ||
| Amur | 380 | ||
| Štika | 270 | ||
| Lín | 210 | ||
Katastrální území: Lhotka u Třebče.
Nadmořská výška: 462 m
Průměrná hloubka: 160 cm
Rozloha: 24,12 ha
Vyhrnování: žádné.
Popis rybníka: Od května do října skýtá sportovní rybaření. Na jižní straně jsou rekreační chatky a borový les. Na východní straně je malá pláž sloužící při koupání, tento rybník je víceméně rekreační, není tudíž hnojen chlévskou mrvou. Dále východním směrem za pláží je intenzivně využívaná orná půda. Směrem na severozápad je malá víska Lhotka, za severním břehem se nachází sádky Lesů a rybníků města Českých Budějovic. Na západní straně je břeh sloužící ke sportovnímu rybaření a dále louka a pole. Lhoták je stromy málo obklopen s výjimkou jižní části, kde je lesní kultura. Řídký porost stromů kolem rybníka je tvořen převážně dubem letním, olší lepkavou a vrbou jívou. Rákosinný porost je tvořen především zblochanem vodním, v malé míře rákosem obecným. Z konkurenčních rostlin je zde zastoupena máta přeslenatá.
Katastrální území: Lhotka u Třebče.
Nadmořská výška: 460 m
Průměrná hloubka: 180 cm
Rozloha: 38,90 ha
Vyhrnování: 1965
Popis rybníka: Břehy bohaté na rašelinu. Na západní straně roste vrba jíva, bříza bělokorá, dub letní a borovice lesní, za nimi je pole a dále areál soukromé pily. Na severním břehu se nachází vrba jíva, olše lepkavá, dub letní. Dále probíhá úzká asfaltová obecní komunikace a za ní se rozprostírá pastvina. Západní břeh je porostlý převážně dubem a borovicí. Na deponiích vegetuje bříza bělokorá a vrba jíva. Pobřežní rákosinný porost je tvořen přibližně stejným dílem rákosu obecného a orobince úzkolistého. Zblochan vodní se zde vyskytuje v menší míře.
Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů
Nadmořská výška: 457 m
Průměrná hloubka: 120 cm
Rozloha: 23,05 ha
Popis rybníka: Na západním břehu roste hojně bříza bělokorá. Dále od břehu je borový les. Ostrůvky jsou porostlé především břízou bělokorou a vrbou jívou. Porost východního břehu je tvořen především dubem letním, s občasným výskytem borovice lesní, olše lepkavé a břízy bělokoré. Podél východní, severní a západní strany rybníka probíhá lesní cesta. Zde je rákosinný porost tvořen především rákosem obecným, orobinec se zde nevyskytuje vůbec.
Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů
Nadmořská výška: 459 m
Průměrná hloubka: 0,8 m
Rozloha: 6,7 ha
Popis rybníka: Březina je obklopena lesem (na břehu rostou: dub letní, vrba jíva, olše lepkavá, borovice lesní, největší zastoupení v porostu však má, jak už název rybníka napovídá samozřejmě bříza bělokorá). Rákos obecný a orobinec úzkolistý tvoří rákosinný porost. Zblochan se zde nevyskytuje.
Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů
Nadmořská výška: 461 m
Průměrná hloubka: 100 cm
Popis rybníka: Rybník obklopen lesem. Na jižní straně sousedí s rybníkem Olešnický nový. Severní břeh lemuje lesní cesta, podél které roste dub letní, borovice lesní a bříza bělokorá. Ostatní břehy jsou porostlé opět těmito druhy: borovice lesní, vrba jíva a olše lepkavá. Rákos obecný, orobinec úzkolistý a zblochan vodní zde tvoří přibližně stejným dílem pobřežní rákosinný porost.
Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů
Nadmořská výška: 462 m
Průměrná hloubka: 110 cm
Rozloha: 16,76 ha
Meliorace vyrostlého okraje provedena v r. 1965
Popis rybníka: Na východní straně je mladý borový les. Na jihu roste bříza bělokorá, vrba jíva a za nimi se rozprostírá les. Na výhrnech se uchytila bříza bělokorá a vrba jíva. Západní strana je lemována řadou stromů, především bříz a za touto řadou se nachází pastvina. Největší podíl na rákosinném porostu zde tvoří rákos obecný, dále orobinec úzkolistý, zblochan vodní je zde zastoupen v nejmenší míře.
Katastrální území: Olešnice u Trhových Svinů
Nadmořská výška: 462 m
Průměrná hloubka: 90 cm
Rozloha: 9,23 ha
Popis rybníka: Na severním břehu je dub letní, olše lepkavá, vrba jíva a bříza bělokorá. Východní břeh je porostlý břízou bělokorou a olší lepkavou. Na západní a severní straně roste především olše lepkavá. Rákosinný porost zde tvoří všechny tři výše zmiňované komponenty v přibližně stejné míře.
Katastrální území: Lhotka u Třebče
Nadmořská výška: 456 m
Průměrná hloubka: 30 cm
Rozloha: 14,61 ha
Popis rybníka: Severozápadní strana uvnitř rybníka je hustě porostlá mladým porostem olše lepkavé. Severní břeh je tvořen hrází se sousedním malým rybníčkem. Na tomto břehu roste olše lepkavá, bříza bělokorá, dub letní a borovice lesní. Na jižní a jihovýchodní straně jsou keře vrby jívy, bříza bělokorá a olše lepkavá. Na východní straně roste bříza bělokorá a především olše lepkavá. Za cestou je borový les s příměsí smrku ztepilého. Na deponiích rostou hlavně olše lepkavá a bříza bělokorá, v menším množství pak keře vrby jívy. Poměrně malou plochu rákosinného porostu zde tvoří přibližně ve stejné míře opět zmiňované druhy.
Katastrální území: Lhotka u Třebče
Nadmořská výška: 457 m
Průměrná hloubka: 120 cm
Rozloha: 3,62 ha
Popis rybníka: Je obklopen lesem (borovice lesní, dub letní a olše lepkavá). Na severní straně roste především bříza bělokorá. Malá Jitra je rákosinami silně zarostlá. Rákos obecný je nejsilnějším komponentem tamějšího rákosinného porostu, ovšem kvetoucí rostliny rákosu nesly často novotvary. Orobinec úzkolistý je tam zastoupen v o něco menší míře než rákos. Zblochan vodní tvoří nejmenší část rákosinného porostu.
Na jaře r. 2002 jsem prošel rybníky podrobněji a vytipoval pět lokalit rákosu obecného. Na každé lokalitě jsem v létě v pravidelných rozestupech vybral a označil několik čtverců o straně 50 cm, ze kterých jsem sklidil všechny nadzemní části rostlin. Odběry vzorků rákosu jsem prováděl postupně:
| 18. 8. 2002 | Olešnický velký „u silnice“ | 8 vzorků ve dvou řadách |
| 20. 8. 2002 | Blatec | 20 vzorků ve čtyřech řadách |
| 23. 8. 2002 | Hadlíř | 16 vzorků ve čtyřech řadách |
| 3. 9. 2002 | Olešnický velký „u lávky“ | 12 vzorků ve třech řadách |
| 22. 9. 2002 | Olešnický velký „k Březině“ | 8 vzorků |
Řady (v různých vzdálenostech od volné hladiny), v nichž jsem prováděl odběry, jsem volil rovnoběžně se břehem jednotlivých rybníků. Ještě v rybníce jsem zjistil hloubku vody, abych tím postihl případnou pásmitost (zonaci) rákosových porostů. Rákos jsem hned zpracoval. Vlastní zpracování jsem prováděl tak, že jsem u každého zeleného prýtu změřil délku (u kvetoucích po vrchol laty, u nekvetoucích po špičku natažených listů), bazální průměr stébla, zda prýt kvete či nekvete, zda nese adventivní kořínky či ne, zda je, nebo není poškozený nebo napadený. Součtem všech zelených prýtů v každém jednotlivém čtverci jsem zjistil jejich hustotu na 0,25 m2 a vynásobením čtyřmi jejich hustotu na 1 m2. Tam, kde byly odumřelé prýty, jsem zaznamenal jejich počet a procentuální zastoupení. Dále jsem zapsal případný výskyt i jiných druhů rostlin. Z každého prýtu jsem otrhal a spočítal zelené listové čepele (dále jen listy) a změřil délku a šířku nejdelšího listu. Všechny otrhané listy z prýtů tvořících jeden vzorek jsem dohromady zvážil a sušil na vzduchu (na půdě). Dále jsem zvážil a posléze dal sušit zvlášť suchá stébla (loňská) a zelená stébla s latami. Stébla jsem sušil rozstříhaná na malé kousky. 11. 1. 2003 jsem vybral z každého místa po dvou vzorcích a odvezl je dosušit do sušáren Botanického ústavu AV ve Třeboni. Dosušení proběhlo při 80 °C. Z rozdílu hmotností vzorků v sušárně a na vzduchu jsem vypočetl převodní koeficient, pomocí něhož jsem pomocí vzorců v Excelu přepočítal ostatní údaje.
Zaznamenané údaje jsem v Excelu zpracoval do tabulek a grafů a vyhodnotil (při výpočtech jsem použil funkce v Excelu). Výpočet plochy nejdelšího listu jsem prováděl podle vzorce „výška x šířka x koeficient“ (koeficient pro rákos se rovná 0,67). Stébla jsem rozdělil do výškových tříd po 20 cm a do tloušťkových tříd po 1 mm, zhodnotil procentuální zastoupení těchto tříd v každém vzorku. Dále jsem vyhodnotil počet a procentuální zastoupení zdravých a napadených rostlin, počet a procentuální zastoupení kvetoucích a nekvetoucích prýtů a počet a procentuální zastoupení stébel s kořínky a stébel bez kořínků.
17. 11. 2002 jsem na třech lokalitách odebíral podzemní biomasu (obrýpal jsem rýčem čtverec 25 x 25 cm do hloubky, do které sahaly oddenky rákosu, vzorek jsem pak podrýpl a vyndal). Byly to tyto lokality:
Odebraný materiál jsem uchovával v plastových vědrech s trochou vody v garáži našeho rodinného domu. Na základě odebraných vzorků jsem zakreslil půdní profily (Příloha č. 7).
Z těchto vzorků jsem odebral půdní vzorky; po třech z každého odběru. Půdní vzorky jsem odebíral z každé vrstvy – z vrchní (humus), z prostřední (nejčastěji písek) a ze spodní (nejčastěji jíl). Z každého půdního vzorku jsem odvážil 25g a zalil 100 ml destilované vody. Takto připravené vzorky jsem 1 h protřepával, 24 h nechal ustát a posléze určil univerzálním indikátorovým papírkem hodnotu pH (pHmetr jsem bohužel neměl k dispozici.)
Na rybníku Olešnickém velkém „u lávky“ a Olešnickém velkém „u silnice“ jsem v době, kdy sediment nebyl ještě zamrzlý, měřil oxidoredukční potenciál v rhizosféře rákosin:
4. 1. 2003 ráno kolem 8. h jsem instaloval 17 elektrod do sedimentu rákosiny. Odpoledne kolem 16. h jsem na těchto elektrodách změřil milivoltmetrem napětí vůči argentchloridové elektrodě. Po tomto měření jsem přepočetl hodnoty vůči standardní vodíkové elektrodě připočtením +218 mV (sdělení výrobce elektrod Ing. J. Čápa, Praha). Na několika místech jsem rovněž změřil teplotu sedimentu. Po tomto měření jsem elektrody vyjmul a instaloval je na rybník Olešnický velký „u silnice“. Na tomto místě jsem změřil napětí v neděli 5. 1. 2003 dopoledne. Poté jsem takto změřil oxidoredukční potenciál v odebraných vzorcích sedimentu s kořeny a oddenky rákosu uložených v garáži.
Vzorky podzemní biomasy jsem pak vypíral proudem vody, změřil délky segmentů oddenků a jejich průměr. Součtem segmentů jsem určil celkovou délku oddenků ve vzorku a dále jsem vypočetl střední průměr oddenků.
V zimě, když byly rybniční plochy zamrzlé, leden – únor 2003, jsem provedl inventarizaci a mapování rákosinných porostů. Prošel jsem tyto rybníky: Blatec, Olešnický velký, Lhoták, Bartoš malý, Bartoš velký, Hadlíř, Borek, Jitra velká, Jitra malá, Parezník, Vejšovec, Olešnický nový a Jandovec. Viz nákresy v jednotlivých mapách příslušných rybníků – měřítko 1:5 000. Druhy rostlin v rákosinných porostech jsou rozlišeny barevně (přílohy 8-17).
Při obchůzce vytipovaných rybníků jsem zinventarizoval rákosinné porosty a své pozorování zakreslil do map. Zakreslená plocha rákosinných porostů přibližně odpovídá měřítku mapy 1:5 000. Jednotlivé druhy rostlin tvořící rákosinný porost jsou odlišeny barevně.
Výsledky měření a vážení jsem statisticky zpracoval, vyhodnotil a údaje sestavil do tabulek č. 4-24 a vynesl do grafů č. 1-12.
Při své práci jsem rákos odebíral v řadách které jsem čísloval tímto způsobem: řada 1 – nejdále od volné hladiny, další řady čím dál blíže. Pouze na místě Olešnický velký rybník „u silnice“ je číslování opačné - řada 1 je nejblíže volné hladiny.
Největší zastoupení v rákosinném porostu na tomto rybníce má orobinec úzkolistý, v poněkud menší míře je zde zastoupen rákos obecný, nejmenší podíl zaujímá zblochan vodní.
Populace rákosu se zde jevila jako vitální, ačkoli napadení rzí rákosovou (Puccinellia phragmitis) činilo 42,5 %. Nejvyšší napadení rzí bylo v řadě č. 3. (vzorky č. 13-16) – 68,9 %, nejnižší v řadě č. 1 (vzorky č. 1-8) – 21,5%. V řadě č. 3 však rákos dosahoval nejvyššího vzrůstu – v průměru 216,1 cm a v řadě č. 1 nejnižšího – v průměru 39,6 cm. Hustota porostu je ze zkoumaných rybníků výrazně nejvyšší (až 280 prýtů na 1 m2). Přibližně 1/3 prýtů kvetla, v řadách č. 1 - 2 prýty téměř nekvetly ( tyto řady již byly dvakrát pokoseny), v řadách č. 3 a 4 však počet kvetoucích prýtů dosahoval téměř 90 %. Tento porost rákosu je sečen i od volné hladiny. Rákos na této lokalitě je poměrně chudý na adventivní kořínky. Na podzim roku 2002 byl pokosen a spálen rákos ze všech čtyř řad.
Tab. 4 Shrnutí výsledků z Blatce
| Průměrné hodnoty: | Výška prýtu [cm] | Hustota porostu [počet prýtů na 1m2] | Počet živých listů na jeden prýt. | Počet živých listů na 1 m2 | Délka nejdelšího listu [cm] | Šířka nejdelšího listu [cm] | Plocha nejdelšího listu [cm2] | Počet kolének na jeden prýt | Bazální průměr prýtů [mm] | Hloubka vody [cm] |
| Vzorek č. | A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I |
| 1 | 34,2 (8,10) | 36 | 4,3 (1,6) | 156 | 14 (3,3) | 0,6 (0,2) | 5,3 (2,43) | 4,89 (1,85) | 1,4 (0,8) | Na suchu |
| 2 | 40,6 (12,11) | 180 | 5,2 (1,1) | 936 | 17,5 (4,1) | 0,7 (0,2) | 8,9 (4,88) | 6,38 (1,3) | 1,5 (0,6) | |
| 3 | 40,1 (11,57) | 140 | 5,1 (1,5) | 716 | 15,8 (4,5) | 0,6 (0,2) | 6,8 (3,6) | 6,57 (1,59) | 1,6 (0,5) | |
| 4 | 40,0 (10,32) | 176 | 4,7 (1,1) | 820 | 17,6 (3,1) | 0,7 (0,2) | 8,7 (3,7) | 5,95 (1,38) | 1,3 (0,5) | |
| 5 | 48,3 (17,58) | 280 | 5,3 (1,5) | 1492 | 16,8 (5,7) | 0,7 (0,3) | 8,8 (5,6) | 7,13 (1,57) | 1,8 (0,7) | |
| 6 | 37,3 (12,86) | 248 | 5,3 (1,4) | 1304 | 14,2 (3,8) | 0,7 (0,2) | 6,9 (3,9) | 6,19 (1,73) | 1,7 (0,6) | |
| 7 | 34,9 (13,06) | 228 | 5,1 (1,4) | 1172 | 12,8 (4,3) | 0,6 (0,25) | 5,5 (4,3) | 5,91 (1,73) | 1,7 (0,5) | |
| 8 | 30,0 (11,97) | 72 | 4,7 (0,6) | 340 | 10,6 (3,5) | 0,7 (0,2) | 5,3 (3,2) | 5,44 (0,90) | 1,3 (0,35) | |
| Průměr 1-8 | 39,6 (14,72) | 170 (79,2) | 5,1 (1,39) | 867 (431,2) | 15,1 (4,9) | 0,7 (0,25) | 7,4 (4,6) | 6,3 (1,6) | 1,6 (0,6) | |
| 9 | 78,0 (20,29) | 252 | 7,6 (1,5) | 1908 | 25,5 (5,59) | 1,2 (0,4) | 20,9 (11,1) | 9,57 (1,5) | 2,6 (1,0) | Na suchu |
| 10 | 78,7 (21,70) | 128 | 7,4 (1,2) | 948 | 24,7 (6,4) | 1,2 (0,4) | 21,5 (12,4) | 9,72 (1,55) | 2,5 (0,8) | |
| 11 | 83,0 (23,40) | 248 | 7,6 (1,5) | 1888 | 26,2 (6,2) | 1,3 (0,4) | 24,1 (13,4) | 9,9 (2,0) | 2,6 (0,8) | |
| 12 | 77,1 (28,80) | 240 | 7,1 (2,3) | 1700 | 26,1 (6,8) | 1,3 (0,4) | 24,3 (14,2) | 8,9 (3,1) | 2,5 (0,9) | |
| Průměr 9-12 | 79,3 (24,10) | 217 (51,57) | 7,4 (1,8) | 1611 (391,29) | 25,7 (6,3) | 1,2 (0,4) | 22,9 (12,9) | 9,5 (2,2) | 2,5 (0,9) | |
| 13 | 222,6 (25,00) | 128 | 7,4 (1,2) | 940 | 49,6 (3,0) | 2,7 (0,4) | 90,9 (16,1) | 13,7 (1,3) | 5,7 (1,2) | 0 |
| 14 | 217,5 (29,30) | 120 | 8,0 (1,2) | 956 | 52,2 (2,1) | 2,7 (0,3) | 95,3 (12,4) | 13,7 (1,4) | 5,3 (0,55) | |
| 15 | 218,0 (25,00) | 80 | 9,9 (1,2) | 792 | 52,1 (3,0) | 2,9 (0,4) | 104,3 (18,6) | 13,8 (1,2) | 5,1 (0,8) | |
| 16 | 201,2 (35,90) | 80 | 9,1 (1,4) | 728 | 47,1 (5,6) | 2,2 (0,5) | 69,5 (20,2) | 13,0 (1,6) | 5,1 (1,03) | |
| Průměr 13-16 | 216,1 (29,60) | 102 (22,18) | 8,4 (1,6) | 854 (96,85) | 50,4 (4,0) | 2,7 (0,5) | 90,6 (20,1) | 13,6 (1,4) | 5,3 (0,97) | |
| 17 | 141,0 (46,00) | 108 | 8,0 (2,6) | 868 | 44,4 (8,65) | 2,1 (0,59) | 65,1 (26,1) | 9,81 (3,22) | 4,2 (0,72) | 22 |
| 18 | 168,2 (31,77) | 144 | 9,3 (1,43) | 1344 | 45,9 (6,44) | 2,1 (0,45) | 64,6 (20,6) | 12,36 (1,92) | 4,4 (1,07) | |
| 19 | 206,3 (20,26) | 116 | 8,3 (1,01) | 960 | 42,3 (3,58) | 2,0 (0,24) | 56,3 (9,2) | 12,79 (1,21) | 5,5 (0,82) | |
| 20 | 187,7 (53,84) | 116 | 8,6 (2,04) | 1000 | 42,8 (7,72) | 2,0 (0,52) | 58,5 (20,1) | 11,93 (2,38) | 5,0 (1,45) | |
| Průměr 17-20 | 175,9 (45,94) | 121 (13,67) | 8,6 (1,89) | 1043 (180,25) | 44,0 (6,96) | 2,0 (0,47) | 61,3 (20,2) | 11,79 (2,52) | 4,8 (1,17) | |
| Celkový průměr | 97,5 (71,52) | 156 (69,47) | 6,8 (2,17) | 1048,4 (444,3) | 27,7 (14,53) | 1,3 (0,81) | 31,0 (32,3) | 8,99 (3,31) | 2,9 (1,67) | |
| Poznámky: Čísla v závorkách udávají směrodatné odchylky. Celkové průměry byly dělány součty měřených parametrů jednotlivých stébel. | ||||||||||
Graf 1: Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm.
a
Graf 2: Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm.
Tab. 5 Kořínky, stav a kvetení rákosu – Blatec
| Řada č. | 1 (Průměr 1-8) | 2 (Průměr 9-12) | 3 (Průměr 13-16) | 4 (Průměr 17-20) | Průměr 1-20 |
| Počet prýtů na 1 m2 | 170,00 | 218,00 | 103,00 | 124,00 | 153,75 |
| Počet prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 | 2,00 | 0,00 | 28,00 | 82,00 | 28,00 |
| % prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 | 1,20 | 0,00 | 27,20 | 66,10 | 18,20 |
| Počet napadených prýtů rákosu na 1 m2 | 36,50 | 130,00 | 71,00 | 24,00 | 65,38 |
| % napadených prýtů rákosu na 1 m2 | 21,50 | 59,60 | 68,90 | 19,40 | 42,50 |
| Počet kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 | 0,00 | 15,00 | 92,00 | 101,00 | 52,00 |
| % kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 | 0,00 | 6,90 | 89,30 | 81,50 | 33,80 |
Tab. 6 Hmotnosti rostlin a % zastoupení vody v rostlinách – Blatec
| Vzorek č. | Čerstvá hmotnost rostlin na 1 m2 [g] | Hmotnost sušiny rostlin na 1 m2 [g] | % vody v rostlinách | |
| Řada 1 (Průměr 1-8) | Celkem | 189,0 (118,37) | 58,7 (38,57) | 68,96 (3,19) |
| Stébla zelená | 106,0 (69,86) | 32,9 (21,95) | 68,96 (3,98) | |
| Stébla loňská | 0,0 (0,00) | 0,0 (0,00) | - | |
| Listy | 83,0 (49,31) | 31,5 (22,63) | 62,00 (17,72) | |
| Jiné rostliny | 0,0 (0,00) | 0,0 (0,00) | - | |
| Řada 2 (Průměr 9-12) | Celkem | 893,0 (231,33) | 297,1 (66,64) | 66,73 (3,02) |
| Stébla zelená | 471,0 (135,95) | 159,7 (36,12) | 66,09 (4,21) | |
| Stébla loňská | 2,0 (2,00) | 1,4 (1,44) | 28,00 (0,00) | |
| Listy | 420,0 (116,07) | 134,9 (32,58) | 67,88 (2,64) | |
| Jiné rostliny | 150,0 (259,81) | 37,4 (63,89) | 75,10 (0,00) | |
| Řada 3 (Průměr 13-16) | Celkem | 3785,0 (887,00) | 1847,1 (226,03) | 51,20 (6,54) |
| Stébla zelená | 2195,0 (834,68) | 856,8 (195,65) | 60,56 (9,35) | |
| Stébla loňská | 930,0 (133,79) | 676,6 (74,62) | 27,25 (4,04) | |
| Listy | 660,0 (45,52) | 279,7 (9,55) | 57,62 (1,48) | |
| Jiné rostliny | 0,0 (0,00) | 0,0 (0,00) | - | |
| Řada 4 (Průměr 17-20) | Celkem | 2350,0 (215,43) | 1219,2 (52,83) | 48,12 (5,46) |
| Stébla zelená | 1453,0 (416,34) | 766,5 (138,38) | 47,25 (9,43) | |
| Stébla loňská | 244,0 (251,83) | 165,2 (171,32) | 32,30 (4,59) | |
| Listy | 663,0 (60,89) | 287,5 (44,50) | 56,64 (3,61) | |
| Jiné rostliny | 0,0 (0,00) | 0,0 (0,00) | - | |
| Dohromady (Průměr 1-20) | Celkem | 1481,2 (1460,31) | 696,1 (725,46) | 53,00 (10,74) |
| Stébla zelená | 866,2 (929,55) | 371,6 (383,19) | 57,10 (11,44) | |
| Stébla loňská | 235,2 (381,88) | 168,7 (274,89) | 28,30 (4,78) | |
| Listy | 381,8 (268,55) | 153,0 (116,72) | 59,92 (12,06) | |
| Jiné rostliny | 30,0 (130,77) | 7,5 (32,24) | 75,10 (0,00) |
Tab. 7 Shrnutí výsledků z Hadlíře
| Výška prýtu [cm] | Hustota porostu (počet prýtů na 1 m2) | Počet živých listů na jeden prýt. | Počet živých listů na 1 m2 | Délka nejdelšího listu [cm] | Šířka nejdelšího listu [cm] | Plocha nejdelšího listu [cm2] | Počet kolének na jeden prýt | Bazální průměr prýtů [mm] | Hloubka vody [cm] | |
| Vzorek č. | A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I |
| 1 | 185,5 (24,00) | 76 | 5,4 (1,87) | 412 | 35,3 (4,07) | 2,6 (0,55) | 61,8 (17,75) | 12,9 (1,39) | 4,4 (0,89) | 15 |
| 2 | 164,2 (48,67) | 128 | 6,2 (2,06) | 772 | 34,8 (7,60) | 2,3 (0,73) | 55,9 (23,47) | 11,7 (3,22) | 4,0 (0,95) | |
| 3 | 154,7 (27,73) | 64 | 5,6 (1,83) | 360 | 31,2 (5,31) | 2,2 (0,60) | 48,5 (19,86) | 11,9 (1,17) | 3,7 (0,86) | |
| 4 | 140,4 (77,78) | 40 | 5,3 (2,79) | 212 | 26,3 (11,37) | 1,9 (0,56) | 36,4 (21,48) | 8,9 (3,83) | 4,0 (1,39) | |
| Průměr 1-4 | 164,4 (47,72) | 77,0 (32,17) | 5,8 (2,12) | 439 (205,78) | 33,1 (7,64) | 2,3 (0,68) | 53,5 (22,51) | 11,7 (2,89) | 4,0 (1,02) | |
| 5 | 122,8 (33,61) | 64 | 7,7 (2,89) | 492 | 28,2 (5,83) | 1,8 (0,61) | 36,3 (18,95) | 12,2 (2,83) | 3,2 (0,54) | Na suchu |
| 6 | 158,3 (24,92) | 96 | 6,2 (1,99) | 592 | 33,9 (7,10) | 2,5 (0,54) | 59,1 (19,31) | 11,3 (1,86) | 3,8 (0,89) | |
| 7 | 148,2 (18,42) | 24 | 7,3 (1,25) | 176 | 34,1 (2,34) | 2,3 (0,34) | 52,7 (9,64) | 11,2 (0,89) | 3,8 (0,90) | |
| 8 | 122,9 (52,38) | 84 | 6,8 (2,44) | 572 | 28,0 (9,67) | 2,0 (0,77) | 41,1 (26,05) | 10,1 (2,43) | 3,4 (0,94) | 3 |
| Průměr 5-8 | 137,8 (40,83) | 67,0 (27,33) | 6,8 (2,40) | 458 (167,06) | 30,7 (8,00) | 2,2 (0,70) | 47,6 (23,05) | 11,1 (2,38) | 3,5 (0,88) | |
| 9 | 144,0 (38,31) | 96 | 5,8 (2,49) | 552 | 32,9 (4,88) | 2,2 (0,53) | 49,9 (16,96) | 11,7 (2,50) | 3,3 (0,78) | Na suchu |
| 10 | 133,0 (24,47) | 40 | 6,8 (1,08) | 272 | 28,3 (5,11) | 1,8 (0,54) | 34,9 (16,13) | 11,0 (1,55) | 3,6 (0,66) | |
| 11 | 84,9 (33,81) | 84 | 5,4 (3,93) | 456 | 22,3 (7,02) | 1,3 (0,48) | 21,3 (13,49) | 9,7 (5,78) | 2,7 (0,65) | |
| 12 | 180,5 (13,93) | 16 | 7,0 (0,71) | 112 | 37,0 (4,70) | 2,5 (0,70) | 63,9 (25,05) | 12,8 (0,83) | 4,6 (0,58) | |
| Průměr 9-12 | 123,6 (45,34) | 59,0 (32,42) | 5,9 (2,93) | 348 (169,38) | 28,6 (7,72) | 1,8 (0,69) | 38,1 (21,74) | 10,6 (4,19) | 3,2 (0,86) | |
| 13 | 129,3 (43,66) | 132 | 5,8 (2,37) | 764 | 29,3 (9,84) | 2,0 (0,78) | 43,4 (24,27) | 10,3 (2,46) | 3,4 (0,77) | 7 |
| 14 | 136,7 (42,98) | 152 | 7,4 (4,27) | 1128 | 31,1 (9,00) | 2,2 (0,71) | 49,5 (23,40) | 12,5 (6,39) | 3,9 (0,95) | |
| 15 | 133,5 (34,41) | 68 | 7,7 (5,69) | 524 | 29,9 (5,45) | 2,0 (0,64) | 41,8 (17,01) | 13,3 (6,46) | 3,8 (1,11) | |
| 16 | 179,2 (24,88) | 44 | 4,4 (2,38) | 192 | 35,9 (5,75) | 2,8 (0,26) | 66,8 (13,61) | 10,3 (2,99) | 4,0 (0,60) | |
| Průměr 13-16 | 138,4 (42,83) | 99,0 (44,40) | 6,6 (4,04) | 652 (341,73) | 30,8 (9,68) | 2,2 (0,73) | 48,1 (23,02) | 11,9 (5,25) | 3,7 (0,92) | |
| Celkový průměr | 142,0 (46,43) | 75,5 (37,76) | 6,3 (3,11) | 474,25 (257,27) | 30,9 (8,23) | 2,1 (0,72) | 47,3 (23,22) | 11,4 (4,00) | 3,7 (0,97) |
Výrazně nejvyšší podíl na rákosinném porostu Hadlíře zaujímá rákos obecný. Je zde i malé zastoupení orobince úzkolistého a širokolistého a zblochanu vodního.
Prýty rákosu zde dosahovaly průměrné výšky 142 cm (84,9-185,5 cm).
Napadení prýtů dosahovalo v průměru 40,3 %. Časté byly novotvary způsobené hmyzím napadením. Rez rákosová se nevyskytovala. 45,7 % prýtů kvetlo. Adventivní kořínky na tamějším rákosu téměř chybí. Nejrozsáhlejší porost rákosu na Hadlíři roste na deponiích při jižním břehu rybníka. Průměrná hustota porostu činí 75,5 prýtů na 1 m2. Rákos byl na podzim roku 2002 velmi výrazně sešlapán myslivci, kteří deponie využívají při lovu kachen.
Tab. 8 Kořínky, stav a kvetení rákosu - Hadlíř
| Vzorek č. | Průměr 1-4 | Průměr 5-8 | Průměr 9-12 | Průměr 13-16 | Průměr 1-16 |
| Počet prýtů na 1 m2 | 81,00 | 67,00 | 62,00 | 105,00 | 78,75 |
| Počet prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 | 18,00 | 6,00 | 4,00 | 12,00 | 10,00 |
| % prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 | 22,20 | 9,00 | 6,50 | 11,40 | 12,70 |
| Počet napadených prýtů rákosu na 1 m2 | 25,00 | 27,00 | 23,00 | 52,00 | 31,75 |
| % napadených prýtů rákosu na 1 m2 | 30,90 | 44,30 | 37,10 | 49,50 | 40,30 |
| Počet kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 | 39,00 | 32,00 | 30,00 | 43,00 | 36,00 |
| % kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 | 48,10 | 52,50 | 48,40 | 41,00 | 45,70 |
Graf 3 Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm – Hadlíř
Graf 4 Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm – Hadlíř
Tab. 9 Hmotnosti rostlin a % zastoupení vody v rostlinách – Hadlíř
| Vzorek č. | Čerstvá hmotnost rostlin na 1 m2 [g] | Hmotnost sušiny rostlin na 1 m2 [g] | % vody v rostlinách | |
| Průměr 1-4 | Celkem | 2021,0 (1010,30) | 1228,8 (679,37) | 39,20 (4,42) |
| Stébla zelená | 893,0 (432,06) | 462,8 (239,39) | 48,18 (2,48) | |
| Stébla loňská | 896,0 (466,71) | 648,4 (372,43) | 27,64 (6,07) | |
| Listy | 232,0 (121,89) | 117,7 (73,27) | 49,28 (5,48) | |
| Jiné rostliny | 0,0 (0,00) | 0,0 (0,00) | - | |
| Průměr 5-8 | Celkem | 2068,0 (549,67) | 846,4 (224,97) | 59,07 (11,44) |
| Stébla zelená | 600,0 (349,62) | 274,6 (172,32) | 54,23 (8,17) | |
| Stébla loňská | 291,0 (160,51) | 183,59 (101,03) | 36,91 (1,59) | |
| Listy | 226,0 (133,19) | 97,3 (52,27) | 56,95 (6,61) | |
| Jiné rostliny | 951,0 (792,64) | 258,2 (191,70) | 72,85 (6,61) | |
| Průměr 9-12 | Celkem | 1383,0 (813,04) | 497,22 (258,10) | 64,05 (4,77) |
| Stébla zelená | 442,0 (236,67) | 211,6 (109,24) | 52,14 (2,79) | |
| Stébla loňská | 214,0 (191,72) | 122,87 (104,41) | 42,58 (4,62) | |
| Listy | 143,0 (90,92) | 64,8 (38,83) | 54,69 (2,79) | |
| Jiné rostliny | 584,0 (351,72) | 96,2 (66,57) | 83,52 (7,44) | |
| Průměr 13-16 | Celkem | 2192,0 (604,03) | 1110,8 (357,59) | 49,32 (6,53) |
| Stébla zelená | 1148,0 (637,13) | 545,8 (355,79) | 52,46 (4,38) | |
| Stébla loňská | 610,0 (505,79) | 401,6 (359,78) | 34,16 (9,75) | |
| Listy | 307,0 (154,36) | 132,1 (64,66) | 56,97 (1,08) | |
| Jiné rostliny | 127,0 (161,40) | 31,4 (43,59) | 75,31 (6,75) | |
| Průměr 1-16 | Celkem | 1916,0 (828,11) | 920,8 (505,61) | 51,94 (10,74) |
| Stébla zelená | 770,8 (516,08) | 373,7 (273,48) | 51,52 (5,40) | |
| Stébla loňská | 502,8 (455,67) | 339,1 (339,02) | 32,55 (7,26) | |
| Listy | 227,0 (139,80) | 103,0 (63,92) | 54,64 (4,84) | |
| Jiné rostliny | 415,5 (580,75) | 96,4 (143,85) | 76,79 (8,73) |
Tento rybník hostí ze zkoumaných lokalit nejrozsáhlejší rákosinné porosty, v nichž má nejvýraznější zastoupení orobinec úzkolistý. Zkoumání rákosu jsem prováděl na třech místech tohoto rybníka:
Populace rákosu zde dosahovala výšky v průměru 202,8 cm (nejvyšší až 248,2 cm). Hustota porostu zde dosahovala v průměru 71 prýtů na 1 m2. Rákos je vitální, poškození činí 11,2% – většinou se jedná o zaschlý vzrostný vrchol (v důsledku žíru hmyzích larev ve stéblech). 52,3 % prýtů kvetlo. 48,7 % stébel mělo adventivní kořínky. V řadě nejblíže volné hladině bylo velké množství naplavenin, čemuž odpovídá právě vysoké procento prýtů s adventivními kořínky – 60 %. Na této lokalitě jsem měřil oxidoredukční potenciál v rhizosféře rákosin – ten zde činil od 35 do 133 mV. Dále jsem odebral dva půdní vzorky a to v místě odběru nadzemní biomasy vzorků č. 1 a 3. Sediment zde byl převážně jílovitý (viz přílohu č. 7 - Půdní profily). Součet délek oddenků dosahoval kolem 71 m na 1 m2 a průměrná tloušťka oddenků činila 1,12 a 1,30 cm. Z vyrýpnutých vzorků jsem odebral část zeminy na půdní výluhy, u kterých jsem změřil univerzálním indikátorovým papírkem pH – jeho hodnota se pohybovala kolem pěti, což vyjadřuje mírně kyselou reakci.
Tab. 10 Shrnutí výsledků z Olešnického velkého rybníka „u lávky“
| Průměrné hodnoty: | Výška prýtu [cm] | Hustota porostu (počet prýtů na 1 m2) | Počet živých listů na jeden prýt | Počet živých listů na 1 m2 | Délka nejdelšího listu [cm] | Šířka nejdelšího listu [cm] | Plocha nejdelšího listu [cm2] | Počet kolének na jeden prýt | Bazální průměr | Hloubka vody [cm] |
| Vzorek č. | A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I |
| 1 | 184,5 (43,93) | 108 | 10,7 (3,42) | 1160 | 37,4 (8,08) | 1,9 (0,60) | 50,4 (21,24) | 13,7 (3,35) | 4,4 (1,29) | 28 |
| 2 | 235,4 (28,75) | 60 | 11,1 (2,17) | 664 | 45,1 (3,33) | 2,6 (0,34) | 80,2 (15,01) | 15,4 (2,33) | 4,9 (0,92) | 32 |
| 3 | 244,4 (29,50) | 32 | 11,8 (1,71) | 376 | 47,0 (1,91) | 2,5 (0,40) | 78,1 (14,06) | 15,5 (1,58) | 4,8 (0,48) | 30 |
| 4 | 248,2 (40,47) | 64 | 14,8 (9,61) | 948 | 47,1 (2,39) | 2,7 (0,48) | 84,1 (17,22) | 18,7 (10,00) | 5,1 (1,07) | 31 |
| Průměr 1-4 | 218,8 (48,08) | 66 (27,20) | 11,9 (5,60) | 787 (295,42) | 42,7 (7,14) | 2,3 (0,61) | 68,7 (23,81) | 15,5 (5,85) | 4,7 (1,13) | |
| 5 | 217,7 (33,66) | 84 | 8,0 (2,59) | 676 | 40,9 (3,74) | 2,1 (0,30) | 57,1 (10,22) | 14,1 (2,42) | 5,9 (1,17) | 35 |
| 6 | 204,4 (32,46) | 112 | 9,2 (3,54) | 1028 | 42,6 (4,05) | 2,1 (0,46) | 61,5 (16,33) | 14,4 (3,84) | 5,7 (1,38) | 35|
| 7 | 163,8 (53,78) | 32 | 7,0 (3,28) | 224 | 35,1 (11,72) | 1,6 (0,63) | 41,0 (21,98) | 10,9 (3,44) | 6,1 (0,63) | 35 |
| 8 | 174,1 (32,87) | 48 | 7,8 (2,24) | 372 | 39,8 (6,79) | 2,0 (0,44) | 53,8 (18,22) | 14,7 (10,07) | 5,6 (1,89) | 42 |
| Průměr 5-8 | 198,5 (40,82) | 69 (31,16) | 8,3 (3,13) | 575 (308,15) | 40,7 (6,33) | 2,0 (0,48) | 56,4 (17,12) | 13,9 (5,29) | 5,8 (1,49) | |
| 9 | 189,4 (40,94) | 112 | 11,6 (6,91) | 1248 | 36,4 (4,85) | 2,0 (0,31) | 48,8 (12,79) | 19,1 (8,15) | 5,2 (1,08) | 32 |
| 10 | 177,6 (72,66) | 64 | 8,4 (4,87) | 504 | 33,9 (11,02) | 1,7 (0,41) | 41,3 (17,27) | 13,9 (6,59) | 5,6 (1,14) | 35 |
| 11 | 205,4 (26,83) | 76 | 7,8 (3,44) | 596 | 36,4 (4,95) | 2,0 (0,44) | 52,6 (13,75) | 14,8 (3,37) | 5,8 (1,19) | 40 |
| 12 | 200,5 (51,09) | 64 | 7,3 (2,44) | 464 | 35,5 (8,16) | 2,0 (0,36) | 48,3 (16,36) | 13,1 (3,28) | 6,2 (1,28) | 40 |
| Průměr 9-12 | 193,1 (49,67) | 79 (19,67) | 9,1 (5,37) | 703 (318,28) | 35,7 (7,26) | 1,9 (0,39) | 47,4 (15,53) | 15,7 (6,56) | 5,6 (1,22) | |
| Celkový průměr | 202,8 (47,75) | 71 (27,02) | 9,7 (5,07) | 688 (319,54) | 39,5 (7,54) | 2,1 (0,52) | 57,0 (20,87) | 15,8 (6,00) | 5,4 (1,36) |
Graf 5 Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm – Olešnický velký rybník „u lávky“
Graf 6 Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm – Olešnický velký rybník „u lávky“
Tab. 11: Kořínky, stav a kvetení rákosu – Olešnický velký rybník „u lávky“
| Řada č. | 1 (Průměr 1-4) | 2 (Průměr 5-8) | 3 (Průměr 9-12) | Průměr 1-12 |
| Počet prýtů na 1 m2 | 66,0 | 69,0 | 79,0 | 71,3 |
| Počet prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 | 32,0 | 54,0 | 60,0 | 48,7 |
| % prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 | 48,5 | 78,3 | 75,9 | 68,3 |
| Počet napadených prýtů rákosu na 1 m2 | 11,0 | 7,0 | 6,0 | 8,0 |
| % napadených prýtů rákosu na 1 m2 | 16,7 | 10,1 | 7,6 | 11,2 |
| Počet kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 | 36,0 | 38,0 | 38,0 | 37,3 |
| % kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 | 54,5 | 55,1 | 48,1 | 52,3 |
Tab. 12: Hmotnosti rostlin a % zastoupení vody v rostlinách – Olešnický velký „u lávky“
| Vzorek č. | Čerstvá hmotnost rostlin na 1 m2 [g] | Hmotnost sušiny na 1 m2 [g] | % vody v rostlinách | |
| Průměr 1-4 | Celkem | 3040,0 (497,10) | 1495,5 (323,03) | 50,80 (6,32) |
| Stébla zelená | 1352,0 (366,81) | 599,7 (148,29) | 55,64 (3,13) | |
| Stébla loňská | 1143,0 (595,57) | 698,2 (369,55) | 38,92 (5,67) | |
| Listy | 520,0 (120,30) | 194,5 (37,70) | 62,59 (4,06) | |
| Jiné rostliny | 25,0 (43,30) | 3,1 (5,44) | 87,44 (0,00) | |
| Průměr 5-8 | Celkem | 3077,0 (741,80) | 1036,7 (447,08) | 66,31 (9,42) |
| Stébla zelená | 1330,0 (685,64) | 588,9 (295,14) | 55,72 (1,47) | |
| Stébla loňská | 330,0 (341,91) | 172,2 (176,58) | 47,83 (3,70) | |
| Listy | 354,0 (166,00) | 130,3 (64,71) | 63,19 (5,21) | |
| Jiné rostliny | 1063,0 (860,78) | 145,3 (108,98) | 86,33 (0,53) | |
| Průměr 9-12 | Celkem | 2077,0 (442,93) | 774,9 (141,39) | 62,69 (3,90) |
| Stébla zelená | 1318,0 (327,00) | 530,8 (113,76) | 59,73 (1,41) | |
| Stébla loňská | 257,0 (177,05) | 106,5 (67,69) | 58,54 (4,38) | |
| Listy | 282,0 (91,50) | 105,2 (33,53) | 62,69 (1,68) | |
| Jiné rostliny | 220,0 (381,05) | 35,4 (61,37) | 83,90 (0,00) | |
| Průměr 1-12 | Celkem | 2731,3 (738,57) | 1102,4 (443,60) | 59,64 (9,67) |
| Stébla zelená | 1333,3 (487,23) | 573,1 (203,95) | 57,02 (2,92) | |
| Stébla loňská | 576,7 (573,50) | 325,6 (357,14) | 43,53 (8,50) | |
| Listy | 385,3 (163,5) | 143,3 (60,48) | 62,80 (3,95) | |
| Jiné rostliny | 436,0 (706,34) | 61,3 (94,49) | 85,94 (1,42) |
Olešnický velký rybník „u lávky“
Tab. 13 Oxidoredukční potenciál [mV]
| Vzorek č. | Přepočteno | Naměřeno |
| 1 | 98 | -120 |
| 2 | 43 | -175 |
| 3 | 38 | -180 |
| 4 | 133 | -85 |
| 5 | 128 | -90 |
| 6 | 90 | -128 |
| 7 | 78 | -140 |
| 8 | 88 | -130 |
| 9 | 83 | -135 |
| 10 | 93 | -125 |
| 11 | 53 | -165 |
| 12 | 68 | -150 |
| 13 | 78 | -140 |
| 14 | 73 | -145 |
| 15 | 59 | -159 |
| 16 | 90 | -128 |
| 17 | 35 | -183 |
Tab. 14 Teplota sedimentu
| 1. řada | 1,5 °C | 2,4 °C | 0,9 °C | |
| 3. řada | 0,9 °C | 2,2 °C | 2,5 °C | 2,4 °C |
Tab. 15 Oxidoredukční potenciál [mV] – Měřeno v garáži
| Vzorek č. | Přepočteno | Naměřeno |
| 1 | 36 | -182 |
| 3 | 103 | -115 |
Tab. 16 Podzemní biomasa
| Vzorek č. 1 | Vzorek č. 3 | ||
| 5 výhonů + 45 pupenů | Zelené výhony + 18 pupenů | ||
| Hmotnost 0,93 kg | Hmotnost 0,650 kg | ||
| Oddenky: | Oddenky: | ||
| Celková délka oddenků ve vzorku [cm] | Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] | Celková délka oddenků ve vzorku [cm] | Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] |
| 441 | 1,12 (0,18) | 443 | 1,30 (0,31) |
Zde rákos dosahoval velmi vysokých výšek (až 342,3 cm), oproti tomu průměrná hustota porostu pouze 46 prýtů na 1 m2, což je nejnižší ze všech zkoumaných rybníků. Tamější porost je až z 99,1 % napaden rzí rákosovou. Kvetoucí stébla zaujímají přibližně padesátiprocentí podíl. Adventivní kořínky mělo 30,5 % stébel. Rovněž na tomto místě jsem odebíral vzorky podzemní biomasy. Odebral jsem dva vzorky (č. 3 a č. 7). Oddenky byly mimořádně dlouhé a silné.
Tab. 17 Podzemní biomasa – Olešnický velký rybník „k Březině“
| Vzorek č. 3 | Vzorek č. 7 | ||
| 5 výhonů + 13 pupenů | 4 nové výhony + 17 pupenů | ||
| Oddenky: | Oddenky: | ||
| Celková délka oddenků ve vzorku [cm] | Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] | Celková délka oddenků ve vzorku [cm] | Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] |
| 364 | 1,8 (4,08) | 463 | 2,14 (0,31) |
Tab. 18 Kořínky, stav a kvetení rákosu – Olešnický velký rybník „k Březině“
| Vzorek č. | Průměr 1-8 |
| Počet prýtů na 1 m2 | 55,5 |
| Počet prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 | 30,5 |
| % prýtů s adventivními kořeny na 1 m2 | 55,0 |
| Počet napadených prýtů rákosu na 1 m2 | 55,0 |
| % napadených prýtů rákosu na 1 m2 | 99,1 |
| Počet kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 | 28,0 |
| % kvetoucích prýtů rákosu na 1 m2 | 50,5 |
Tab. 19 Hmotnosti rostlin a % zastoupení vody v rostlinách – Olešnický velký rybník „k Březině“
| Vzorek č. | Čerstvá hmotnost rostlin na 1 m2 [g] | Hmotnost sušiny rostlin na 1 m2 [g] | % vody v rostlinách | |
| Průměr 1-8 | Celkem | 3171,5 (594,55) | 1477,7 (296,57) | 53,41 (2,16) |
| Stébla zelená | 1998,0 (539,57) | 923,8 (263,32) | 53,77 (3,28) | |
| Stébla loňská | 586,5 (341,93) | 356,7 (208,34) | 39,19 (11,59) | |
| Listy | 313,0 (104,07) | 137,8 (52,40) | 55,98 (5,56) | |
| Jiné rostliny | 256,5 (244,72) | 59,2 (55,95) | 76,92 (18,22) |
Tab. 20 Shrnutí výsledků z Olešnického velkého rybníka „k Březině“
| Průměrné hodnoty | Výška prýtu [cm] | Hustota porostu (počet prýtů na 1 m2) | Počet živých listů na jeden prýt | Počet živých listů na 1 m2 | Délka nejdelšího listu [cm] | Šířka nejdelšího listu [cm] | Plocha nejdelšího listu [cm2] | Počet kolének na jeden prýt | Bazální průměr stébel [mm] | Hloubka vody [cm] |
| Vzorek č. | A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I |
| 1 | 334,4 (24,88) | 16 | 7,5 (3,20) | 120 | 46,7 (7,57) | 2,9 (0,33) | 90,0 (18,18) | 19,3 (4,06) | 11,6 (1,72) | 0 |
| 2 | 303,4 (18,44) | 32 | 7,6 (3,60) | 244 | 49,9 (2,67) | 2,7 (0,28) | 90,8 (11,76) | 18,3 (3,90) | 8,6 (2,03) | |
| 3 | 342,3 (27,06) | 32 | 10,3 (0,97) | 328 | 45,4 (5,39) | 2,3 (0,48) | 71,9 (19,93) | 20,5 (1,00) | 10,7 (2,11) | |
| 4 | 296,4 (63,81) | 32 | 9,3 (1,71) | 296 | 45,9 (4,83) | 2,2 (0,24) | 68,7 (13,92) | 20,3 (2,38) | 7,6 (1,95) | |
| 5 | 336,3 (51,74) | 48 | 10,3 (1,89) | 496 | 48,0 (6,27) | 2,5 (0,52) | 82,3 (23,44) | 23,0 (2,31) | 9,5 (2,65) | |
| 6 | 284,3 (65,25) | 56 | 9,1 (2,56) | 512 | 43,2 (6,38) | 2,4 (0,30) | 69,7 (18,47) | 19,8 (3,80) | 7,9 (2,70) | |
| 7 | 316,8 (42,73) | 44 | 10,4 (3,26) | 456 | 48,5 (3,31) | 2,8 (0,25) | 90,6 (11,14) | 20,5 (2,78) | 10,3 (2,45) | |
| 8 | 226,6 (60,62) | 108 | 8,4 (2,88) | 912 | 39,8 (19,35) | 2,2 (0,49) | 60,6 (21,40) | 16,4 (4,27) | 6,1 (1,64) | |
| Průměr 1-8 | 288,0 (68,23) | 46 (26,08) | 9,1 (2,97) | 420,5 (224,28) | 44,6 (6,81) | 2,4 (0,46) | 74,0 (22,06) | 19,3 (4,06) | 8,3 (2,81) |
Graf 7 Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm – Olešnický velký rybník „k Březině“
Graf 8 Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm – Olešnický velký rybník „k Březině“
Průměrná výška prýtů na tomto místě je 242,3 cm, hustota porostu 100 prýtů na 1 m2. Tato populace je velmi čistá, poškozeny byly pouze dva prýty. Kvetlo 42,5 % stébel. Adventivní kořínky mají téměř všechna stébla (191 z 200 odebraných). Tato lokalita byla dalším místem, kde jsem měřil oxidoredukční potenciál a odebíral půdní vzorky s podzemní biomasou, v tomto případě na čtyřech místech – tato odpovídají vzorkům č. 1, 3, 5, 7 očíslovaných při odběru nadzemních částí rostlin. Sediment je mnohem písčitější než na místě „u lávky“ (viz přílohu č. 7 – Půdní profily). Oxidoredukční potenciál se pohyboval v širokém rozmezí mínus 222 až 68 mV. Celková délka oddenků dosahovala až 113,28 m/m2. I zde jsem měřil pH půdních výluhů, které opět vykázalo mírně kyselou reakci (pH=5).
K údaji % vody v rostlinách uvádím, že jsem zjistil průměrný podíl vody v rostlinách 55%.
Tab. 21 Kořínky, stav a kvetení rákosu – Olešnický velký rybník „u silnice“
| Vzorek č. | Průměr 1-4 (hodnoty na 1 m2) | Průměr 5-8 (hodnoty na 1 m2) | Průměr 1-8 (hodnoty na 1 m2) | |
| 117,00 | 83,00 | 100,00 | ||
| Počet prýtů s adventivními kořínky na 1m2 | 115,00 | 76,00 | 95,50 | |
| % prýtů s adventivními kořínky na 1m2 | 98,30 | 91,60 | 95,50 | |
| Počet napadených prýtů rákosu na 1m2 | 2,00 | 0,00 | 1,00 | |
| % napadených prýtů rákosu na 1m2 | 1,70 | 0,00 | 1,00 | |
| Počet kvetoucích prýtů rákosu na 1m2 | 51,00 | 30,00 | 40,50 | |
| % kvetoucích prýtů rákosu na 1m2 | 43,60 | 36,10 | 40,50 |
Tab. 22 Podzemní biomasa – Olešnický velký rybník „u silnice“
| Vzorek č. 1 | Vzorek č. 3 | Vzorek č. 5 | Vzorek č. 7 | ||||
| 5 výhonů + 18 pupenů | 8 nových výhonů + 48 pupenů | 9 nových výhonů + 50 pupenů | 6 výhonů + 43 pupenů | ||||
| Hmotnost 0,8 kg | Hmotnost 1,75 kg | Hmotnost 1,30 kg | Hmotnost 1,35 kg | ||||
| Oddenky: | Oddenky: | Oddenky: | Oddenky: | ||||
| Celková délka oddenků ve vzorku [cm] | Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] | Celková délka oddenků ve vzorku [cm] | Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] | Celková délka oddenků ve vzorku [cm] | Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] | Celková délka oddenků ve vzorku [cm] | Průměrná tloušťka oddenků ve vzorku [cm] |
| 608 | 1,50 (0,32) | 708 | 1,49 (0,32) | 622 | 1,35 (0,39) | 639 | 1,54 (0,39) |
Tab. 23 Shrnutí výsledků z Olešnického velkého rybníka „u silnice“
| Průměrné hodnoty | Výška prýtu [cm] | Hustota porostu (počet prýtů na 1m2) | Počet živých listů na jeden prýt | Počet živých listů na 1m2 | Délka nejdelšího listu [cm] | Šířka nejdelšího listu [cm] | Plocha nejdelšího listu [cm2] | Bazální průměr stébel [mm] | Hloubka vody [cm] | |
| 1 | 231,1 (51,1) | 96 | 10,9 (3,93) | 1044 | 47,42 (5,28) | 2,40 (0,51) | 77,85 (21,52) | 6,15 (1,75) | 45 | |
| 2 | 268,2 (39,1) | 104 | 12,8 (2,54) | 1284 | 49,53 (3,97) | 2,62 (0,44) | 87,70 (17,08) | 7,10 (1,41) | 45 | |
| 3 | 225,0 (54,3) | 120 | 10,7 (3,93) | 1288 | 47,43 (6,35) | 2,23 (0,40) | 72,28 (19,07) | 6,00 (1,22) | 45 | |
| 4 | 247,7 (40,7) | 148 | 11,9 (3,17) | 1756 | 48,87 (4,13) | 2,19 (0,43) | 72,63 (16,96) | 6,13 (0,87) | 50 | |
| Průměr 1-4 | 243,1 (49,1) | 117 (19,87) | 11,6 (3,53) | 1343 (258,11) | 48,35 (5,08) | 2,34 (0,47) | 76,96 (19,53) | 6,32 (1,36) | ||
| 5 | 224,9 (23,2) | 124 | 8,3 (3,61) | 1024 | 42,74 (3,73) | 1,87 (0,33) | 53,76 (12,03) | 5,11 (0,95) | 20 | |
| 6 | 246,8 (71,7) | 68 | 11,5 (3,40) | 748 | 46,32 (4,62) | 2,21 (0,36) | 69,62 (16,51) | 5,85 (1,37) | 20 | |
| 7 | 245,6 (44,5) | 72 | 11,8 (2,30) | 848 | 48,25 (4,22) | 2,27 (0,37) | 74,03 (16,34) | 5,85 (1,29) | 22 | |
| 8 | 260,5 (25,3) | 68 | 12,0 (2,45) | 816 | 51,62 (2,01) | 2,52 (0,25) | 87,47 (10,97) | 6,75 (1,14) | 22 | |
| Průměr 5-8 | 241,1 (44,7) | 83 (23,73) | 10,5 (3,54) | 859 (101,88) | 46,49 (5,06) | 2,16 (0,41) | 68,31 (18,82) | 5,76 (1,31) | ||
| Celkový průměr | 242,3 (47,35) | 100 (27,71) | 11,1 (3,58) | 1101 (311,55) | 47,58 (5,15) | 2,27 (0,46) | 73,37 (19,7) | 6,09 (1,37) |
Tab. 24 Hmotnosti a % zastoupení vody v rákosu – Olešnický velký „u silnice“
| Vzorek č. | Čerstvá hmotnost rostlin na 1 m2 [g] | Hmotnost sušiny rostlin na 1 m2 [g] | % vody v rostlinách | |
| Průměr 1-4 | Celkem | 3590,0 (632,06) | 2104,8 (419,89) | 41,37 (5,14) |
| Stébla zelená | 2350,0 (206,16) | 1460,0 (304,16) | 37,87 (7,69) | |
| Stébla loňská | 385,0 (382,98) | 132,6 (104,77) | 65,55 (12,00) | |
| Listy | 855,0 (178,54) | 512,1 (100,05) | 40,10 (2,46) | |
| Jiné rostliny | 0,0 (0,00) | 0,0 (0,00) | - | |
| Průměr 5-8 | Celkem | 2385,0 (269,95) | 1473,7 (203,94) | 38,21 (2,28) |
| Stébla zelená | 1530,0 (160,93) | 886,4 (94,42) | 42,07 (1,31) | |
| Stébla loňská | 455,0 (101,37) | 307,5 (99,01) | 32,41 (7,03) | |
| Listy | 400,0 (64,81) | 279,8 (33,46) | 30,05 (10,91) | |
| Jiné rostliny | 0,0 (0,00) | 0,0 (0,00) | - | |
| Průměr 1-8 | Celkem | 2987,5 (774,08) | 1789,3 (456,65) | 40,10 (4,27) |
| Stébla zelená | 1940,0 (449,78) | 1173,2 (364,67) | 39,53 (5,79) | |
| Stébla loňská | 420,0 (282,31) | 220,1 (134,30) | 47,60 (15,01) | |
| Listy | 627,5 (264,19) | 396,0 (138,06) | 36,90 (9,69) | |
| Jiné rostliny | 0,0 (0,00) | 0,0 (0,00) | - |
Graf 9 Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm – Olešnický velký rybník „u silnice“
Graf 10 Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm – Olešnický velký rybník „u silnice“
Graf 11 Rozdělení rákosu do výškových tříd po 20 cm – Srovnání rybníků
Graf 12 Rozdělení rákosu do tloušťkových tříd po 1 mm – Srovnání rybníků
Na základě svého pozorování a měření různých parametrů rákosu obecného mohu seřadit zkoumané lokality z hlediska vhodnosti pro uvedenou rostlinu počínaje nejvhodnější do tohoto pořadí:
Na místě Olešnický velký rybník „k Březině“ dosahoval rákosový porost vysokých výšek, rovněž podzemní biomasa byla mohutná. Rostliny působily statným dojmem a jevilo se, že rez rákosová, která tam byla hojná, rákosu příliš neuškodila, což svědčí zřejmě o tom, že populace rákosu byla napadena až v době pozdní vegetace.
Ač na mnou zkoumaném území působí přibližně stejné faktory: průběh teplot a srážek, podobná nadmořská výška a hloubka vody, a také podobné rybniční obhospodařování, zjistil jsem v populaci rákosu na rybnících v okolí Olešnice produkční rozdíly. Domnívám se, že se může jednat o různé rákosové klony. Dle mého názoru může mít vliv i přítomnost pobřežního stromového porostu, který sehrává ochrannou úlohu (Olešnický velký rybník). Na vyvození obecných závěrů v tomto směru jsem však prozkoumal málo porostů. U rybníka Blatec, v řadách č.1 a 2, jsem zjistil velkou hustotu prýtů – až 280 prýtů na 1 m2, tato skutečnost je však zapříčiněna kosením porostu, které v roce 2002 v těchto řadách před odběry proběhlo již dvakrát. Samozřejmě této skutečnosti odpovídá výška, která zde dosahovala pouze 30-48,3 cm u řady č. 1 a 77,1-83 u řady č. 2. V nekosených podmínkách se hustota populace rákosu u sledovaných rybníků pohybovala v rozmezí 46 až 121 prýtů na 1 m2. Srovnám-li hodnoty hustoty s jinými autory, mohu konstatovat podobnost.
- tyto údaje se týkají Třeboňska, jižní Moravy a východních Čech. Na Příbramsku se obdobným výzkumem zabývala v roce 1987 a 1988 studentka Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích Jana Novotná, která ve své diplomové práci uvádí hodnotu hustoty tamějších porostů rákosu v rozmezí 122-171 prýtů na 1 m2. Autorka tuto skutečnost zdůvodňuje především nízkou konkurencí ostatních rostlin. Mnou sledované porosty byly s výjimkou rybníka Hadlíře rovněž téměř čisté, avšak takové hustoty jako na Příbramsku nedosahují.
Při sledování hmotnosti sušiny prýtů na 1 m2 jsem zjistil průměrnou hodnotu :
U této veličiny se mnou zjištěné údaje přibližují údajům zjištěným na Třeboňsku a na jižní Moravě : Květ (1973):
Hejný, Květ a Dykyjová (1981) uvádějí tato rozmezí hodnot nadzemní biomasy rákosových porostů:
Jiné výzkumy však uvádějí daleko vyšší údaje o hmotnosti sušiny na 1m2:
Tyto údaje však pocházejí z vybraných nejhustších částí jimi zkoumaných porostů.
Diplomantka Novotná uvádí ve své práci hodnoty hmotnosti sušiny 1,44 až 4,93 kg/m2 rákosu na rybnících na Příbramsku.
V naší oblasti hmotnost sušiny rákosu dosahuje oproti jiným výzkumům spíše nižších hodnot. Ač můj výzkum probíhal pouze v jednom roce (nemám tedy k dispozici dlouhodobější srovnání), domnívám se, že tato skutečnost je způsobena způsobem obhospodařování rybníků - především hnojením – a klimatickými vlivy, zejména chladným charakterem léta r. 2002 a tím, že území, kde leží mnou sledované porosty je celkově klimaticky chladnější nejen oproti jižní Moravě, ale i ve srovnání s Třeboňskem.
Co se týká výšky rákosu obecného, domnívám se, že této mokřadní rostlině svědčí na stanovišti vlhko, ovšem ne vysoká hladina vody. Na mnou zkoumaných rybnících jsou však velmi podobné podmínky, proto nemohu tuto svou domněnku na základě svého výzkumu jednoznačně potvrdit. Hron a Zejbrlík (1979) uvádějí výšku rákosu i přes čtyři metry. Grau a spol.(1998) uvádí délku stébla rákosu 150-300 cm, vzácněji i vyšší. Výška rákosu ve mnou zkoumané oblasti tomuto údaji odpovídá. Dále uvádí stébla až 25 mm tlustá, což je ve srovnání se mnou naměřenými hodnotami velmi vysoký údaj a alespoň pro naše podmínky se mi zdá přehnaný. Rozměry listů uvádí: délku asi 35 až 50 cm a šířku až 30mm. Mnou zjištěné údaje jsou ještě o něco málo vyšší.
Rákos roste ve všech světadílech. (Hron a Zejbrlík, 1979)
Pro zajímavost uvádím některé údaje z ciziny: Husák (1999):
Můj další výzkum spočíval v hodnocení podzemní biomasy. Zde však musím uvést, že vzhledem k velmi nepříznivým klimatickým podmínkám – vysoké hladině vody, opožděným výlovům a následnému rychlému zamrznutí rybníků, se mi nepodařilo odebrat všechny plánované vzorky podzemní biomasy. Na odebraných vzorcích jsem posuzoval celkovou délku a průměrnou tloušťku oddenků. Srovnáme-li hodnoty naměřené na Olešnickém velkém rybníku „u lávky“ a „u silnice“, zjistíme, že na Olešnickém velkém rybníku „u silnice“ jsou hmotnost, celková délka i průměrná tloušťka oddenků vyšší. Domnívám se, že je to způsobeno složením sedimentu – „u silnice“ je půda více písčitá, což se pro kořenový systém jeví prospěšnější než jílovité prostředí „u lávky“. Ve vzorku č. 7 na Olešnickém velkém rybníku „k Březině“ je však celková délka oddenků ještě vyšší, rovněž tak střední průměr oddenků. Tato skutečnost odpovídá složení půdního profilu, kde se sice nevyskytuje čistý písek, je však hojně přimíšen v humusu i v jílu. Tyto vzorky byly odebrány v zapojeném porostu, čímž si také vysvětluji velkou celkovou délku oddenků.
Zjištěná hodnota pH půdních výluhů ze shodných lokalit výše uvedených se pohybovala v rozmezí hodnot 5-6, což vykazuje mírně kyselou reakci. Hodnota pH je u všech výluhů přibližně stejná, to je i logické, jelikož vzorky půdy pro tyto výluhy byly odebrány ze stejného rybníka, tudíž ve velmi podobných podmínkách.
Rovněž v těchto dvou oblastech jsem měřil oxidoredukční potenciál v rhizosféře rákosu. „U lávky“ se oxidoredukční potenciál pohyboval od 35 do 133 mV, což je hodnota, při které je dusík redukován z NO3- na N2O, N2 a NH4+, mangan z Mn4+ na Mn2+ a redukuje se železo z Fe3+ na Fe2+.
„U silnice“ se oxidoredukční potenciál pohyboval v rozmezí od –222 do +118. Na místech 1,2,3,4,5,6,10 je velmi nízký, pravděpodobně se tam vyskytovalo větší množství organické hmoty (možná zbytek hnoje). Na místech s tak nízkým potenciálem je již redukováno všechno jako na místě „u lávky“ a dále se redukuje síra z SO4= na S=. Na místě s oxidoredukčním potenciálem –222 se již redukuje i uhlík z CO2 na CH4. (Mitsch a Gosselink 2000) Na ostatních místech se oxidoredukční potenciál pohyboval v hodnotách podobných jako „u lávky“.
Rákos na rybnících Blatec a Hadlíř je poměrně chudý na adventivní kořínky, pravděpodobně je tam malé množství humusu.
Dle ústního sdělení J. Květa existuje teorie, že rákos stojící více ve vodě obsahuje větší množství vody, můj výzkum to však nepotvrzuje.
Rybníky v okolí Olešnice jsou intenzivně obhospodařovány a hnojeny, s čímž mnohdy souvisí i nadbytek živin. Votrubová a kol. (1999) uvádí, že ze tří rákosinných druhů, které byly sledovány (Phragmites australis, Acorus calamus a Glyceria maxima) je právě rákos nejcitlivější na přebytek živin, ale naopak k přebytku dusíku se jeví jako nejtolerantnější. Domnívám se tedy, že rákosu intenzivní obhospodařování a hnojení příliš neprospívá a místo něj nastupují ostatní rákosinné druhy.
Ve své práci jsem se snažil o zjištění či ověření několika skutečností uvedených v úvodu.
1.) Podíl rákosu na tvorbě pobřežních rákosinných porostů na vybraných rybnících. Tento podíl jsem demonstroval na barevných zákresech v mapách. Rákos obecný převažuje v rákosinném porostu u rybníků Hadlíře, Malé Jitry, Březiny, Olešnického Nového a Parezníku. Na rybnících Bartoš velký a Bartoš malý se rákos vůbec nevyskytuje. Na zbývajících zmapovaných rybnících rákos nedosahuje 45% zastoupení v rákosinných porostech.
2.) Na rybnících, které jsem zkoumal, jsem nezjistil žádnou výraznou zonaci porostů rákosu, takže nemohu svou prací potvrdit závislost vzrůstu rákosu obecného na hloubce vody.
3.) Produkční charakteristiky rákosu obecného jsou různorodé, vyplývají z tabulek a grafů. Porovnáme-li čerstvé hmotnosti rákosu ze zkoumaných míst, můžeme rákosové porosty seřadit sestupně do následujícího pořadí: Olešnický velký rybník „k Březině“, Olešnický velký rybník „u silnice“, Olešnický velký rybník „u lávky“, Hadlíř, Blatec. Pokud bychom však nebrali v úvahu kosený rákos u rybníka Blatec (řady č. 1 a 2), vyměnily by si rybníky Hadlíř a Blatec místo.
4.) Existence vztahů mezi
5.) Velikost oddenkového a kořenového systému byla zjišťována na všech třech lokalitách Olešnického velkého rybníka. Délka oddenků se pohybuje od 364 do 701 cm na 0,25m2, průměrná tloušťka oddenků je 1,12-2,14 cm, a hmotnost se pohybuje kolem 1 kg na 0,25m2.
6.) Oxidoredukční potenciál činil od 35 do 133 mV na místě „u lávky“. Na místě „u silnice“ se pohyboval ve větším rozmezí a činil i –222 mV (možnost ložiska organické hmoty, např. hnoje), ale i +118 mV. V rhizosféře rákosu na sledovaných lokalitách jsou proto mírně až silně redukční (anoxické) podmínky vyžadující poměrně intenzivní transport vzdušného kyslíku aerenchymatickým pletivem do oddenků a kořenů. Vzhledem k podobnosti podmínek na všech zkoumaných rybnících je možné předpokládat podobné oxidoredukční potenciály také v ostatních zkoumaných rákosových porostech.
7.) Zjištění nejvhodnějších míst pro zachování rákosových porostů. Jako nejvhodnější rybník ze zkoumaných rybníků v okolí Olešnice na základě svého pozorování a měření označuji Olešnický velký, kde se vyskytuje mnoho kvalitních porostů. Domnívám se však, že i ostatní rákosové porosty na dalších rybnících v okolí Olešnice si zasluhují pozornost a ochranu od rybničních hospodářů, aby rákos obecný, významná to složka vegetace mokřadů, zde mohl plnit svou důležitou ekologickou úlohu.
Praktický význam mé práce spočívá především ve zjištění stavu rákosových porostů, protože rákos obecný je u nás nejdůležitější pobřežní rostlinou, která je intenzivním obhospodařováním potlačována. Poznatky z mé práce se dají použít při návrhu některých porostů k ochraně.
Obec Olešnice, ve které žiji je obklopena poměrně rozsáhlou rybniční soustavou napojenou na řeku Stropnici. Výzkum rákosin byl ve velkém rozsahu prováděn například na Třeboňsku, z oblasti Olešnice však žádné údaje o stavu rákosin nejsou.
V letech 2002 a 2003 jsem zmapoval rákosinné porosty na rybnících Bartoš velký, Bartoš malý, Hadlíř, Jandovec, Březina, Vejšovec, Olešnický nový, Olešnický velký, Parezník, Jitra velká, Jitra malá, Borek a Lhoták a vyhodnotil podíl rákosu na tvorbě těchto porostů. Na pěti místech jsem provedl podrobný výzkum rákosu – byla to tři místa na rybníku Olešnický velký („u silnice“, „u lávky“ a „k Březině“) a po jednom místě na rybnících Blatec a Hadlíř. Na rákosu z těchto míst jsem zjišťoval stav a měřil produkční charakteristiky. Na všech třech místech na Olešnickém velkém rybníce jsem provedl odběr podzemní biomasy a na základě těchto odběrů jsem zakreslil půdní profily. Spočítal jsem celkovou délku oddenků ve vzorku a jejich průměrnou tloušťku. Na místech „u silnice“ a „u lávky“ jsem změřil oxidoredukční potenciál v rhizosféře rákosu a z odebraných vzorků jsem odebral vzorky zeminy na půdní výluhy pro měření pH. Získané údaje jsem zpracoval do tabulek a grafů a porovnal je s výsledky prací jiných autorů.
Na základě svého pozorování a měření různých parametrů rákosu obecného mohu seřadit zkoumané lokality z hlediska vhodnosti pro uvedenou rostlinu počínaje nejvhodnější do tohoto pořadí: 1.) Olešnický velký rybník „k Březině“; 2.) Olešnický velký rybník „u silnice“; 3.) Olešnický velký rybník „u lávky“; 4.) Blatec a 5.) Hadlíř.
Rákos obecný má na rybnících v okolí Olešnice ryze ekologický význam a jako nejvýznamnější složka vegetace mokřadů, která je intenzivním obhospodařováním rybníků potlačována, si zasluhuje pozornost a ochranu – kdyby alespoň trochu k tomuto má práce přispěla, byl by zcela naplněn její smysl.
Olešnický velký rybník „u lávky“, vzorek č.1
| Délka [cm] | Květ | Stav | Počet listů | Průměr [mm] | Délka nejdelšího listu [cm] | Šířka nejdelšího listu [cm] | Kořínky | Poznámky |
| 198,2 | Ano | Zdravý | 10 | 4,1 | 37,2 | 2,0 | Ano | Kvete světle |
| 190,1 | Ano | Zdravý | 12 | 4,4 | 38,2 | 1,7 | Ano | Kvete světle |
| 195,2 | Ano | Zdravý | 11 | 4,8 | 40,9 | 2,0 | Ano | Kvete světle |
| 230,2 | Ano | Zdravý | 10 | 4,0 | 47,1 | 2,4 | Ne | Kvete tmavě |
| 189,9 | Ano | Zdravý | 9 | 4,2 | 41,0 | 1,8 | Ne | Kvete světle |
| 202,9 | Ano | Zdravý | 8 | 4,4 | 42,5 | 2,1 | Ano | Kvete světle |
| 227,1 | Ano | Zdravý | 11 | 4,6 | 41,0 | 2,0 | Ano | Kvete světle |
| 220,5 | Ano | Zdravý | 8 | 5,3 | 50,1 | 2,0 | Ano | Kvete světle |
| 260,5 | Ano | Zdravý | 12 | 5,9 | 40,4 | 1,9 | Ano | Kvete světle |
| 267,1 | Ano | Zdravý | 10 | 6,9 | 42,7 | 2,9 | Ano | Kvete tmavě |
| 245,5 | Ano | Zdravý | 9 | 7,4 | 48,1 | 3,1 | Ano | Kvete světle |
| 209,5 | Ano | Zdravý | 8 | 6,7 | 35,7 | 2,8 | Ne | Kvete světle |
| 142,3 | Ne | Zaschlý vrchol | 12 | 3,4 | 39,0 | 1,4 | Ano | |
| 212,8 | Ne | Zaschlý vrchol | 17 | 4,8 | 37,0 | 2,4 | Ano | Má 1 postranní větev |
| 204,1 | Ne | Zaschlý vrchol | 10 | 5,5 | 40,3 | 2,4 | Ano | Jednostranně postavené listy |
| 180,5 | Ne | Zdravý | 14 | 3,3 | 39,2 | 1,8 | Ano | |
| 121,1 | Ne | Zdravý | 14 | 2,4 | 27,0 | 0,8 | Ne | |
| 149,1 | Ne | Zdravý | 11 | 2,7 | 35,1 | 1,5 | Ne | |
| 108,1 | Ne | Zdravý | 7 | 2,8 | 22,0 | 0,9 | Ne | |
| 143,0 | Ne | Zdravý | 12 | 3,1 | 30,3 | 1,7 | Ne | |
| 169,0 | Ne | Zdravý | 17 | 3,6 | 34,1 | 1,7 | Ne | |
| 191,2 | Ne | Zdravý | 12 | 4,7 | 42,8 | 1,9 | Ne | |
| 160,2 | Ne | Zdravý | 8 | 5,3 | 29,8 | 1,8 | Ne | |
| 89,9 | Ne | Zdravý | 1 | 2,8 | 10,3 | 0,5 | Ne | |
| 185,1 | Ne | Zdravý | 18 | 3,2 | 38,7 | 1,7 | Ne | |
| 129,9 | Ne | Zdravý | 8 | 3,8 | 35,1 | 1,7 | Ne | |
| 159,1 | Ne | Zdravý | 11 | 4,1 | 43,2 | 2,8 | Ne |
Olešnický velký rybník „u silnice“, vzorek č. 1
| Hmotnosti | Stanoviště | Hmotnost celkem [g] | Stébla zelená | Stébla loňská | Listy | Jiné rostliny | |
| Po sklizni | 1 | 700 | 525 | 15 | 160 | 0 | |
| Po sušení na půdě | 432,5 | 301,0 | 22,5 | 109,0 | 0,0 | ||
| Po dosušení v Třeboni | 394,57 | 275,01 | 20,16 | 99,40 | 0,00 | ||
| Po sklizni | 2 | 1150 | 650 | 250 | 250 | 0 | |
| Po sušení na půdě | 723,6 | 487,5 | 78,1 | 158,0 | 0,0 | ||
| Přepočteno | 655,48 | 445,03 | 70,56 | 139,88 | 0,00 | ||
| Po sklizni | 3 | 830 | 550 | 100 | 180 | 0 | |
| Po sušení na půdě | 504,4 | 333,8 | 46,4 | 124,2 | 0 | ||
| Přepočteno | 456,61 | 304,72 | 41,92 | 109,96 | 0,00 | ||
| Po sklizni | 4 | 890 | 625 | 0 | 265 | 0 | |
| Po sušení na půdě | 662,0 | 478,0 | 0,0 | 184,0 | 0,0 | ||
| Přepočteno | 599,26 | 436,36 | 0,00 | 162,90 | 0,00 | ||
| Po sklizni | 5 | 580 | 380 | 80 | 120 | 0 | |
| Po sušení na půdě | 372,4 | 248,7 | 51,2 | 72,5 | 0,0 | ||
| Přepočteno | 337,48 | 227,04 | 46,26 | 64,19 | 0,00 | ||
| Po sklizni | 6 | 495 | 320 | 100 | 75 | 0 | |
| Po sušení na půdě | 335,7 | 199,4 | 68,8 | 67,5 | 0,0 | ||
| Přepočteno | 303,95 | 182,03 | 62,16 | 59,76 | 0,00 | ||
| Po sklizni | 7 | 635 | 400 | 130 | 105 | 0 | |
| Po sušení na půdě | 436,5 | 257,0 | 98,0 | 81,5 | 0,0 | ||
| Přepočteno | 397,43 | 234,34 | 87,99 | 75,10 | 0,00 | ||
| Po sklizni | 8 | 675 | 430 | 145 | 100 | 0 | |
| Po sušení na půdě | 480,7 | 266,5 | 123,0 | 91,2 | 0,0 | ||
| Přepočteno | 435,16 | 243,29 | 111,13 | 80,74 | 0,00 | ||
| Po sklizni | Průměr | 744,38 | 485,00 | 102,50 | 156,88 | 0,00 | |
| Po sušení na půdě | 493,48 | 321,49 | 61,00 | 110,99 | 0,00 | ||
| Přepočteno | 447,49 | 293,48 | 55,02 | 98,99 | 0,00 | ||
| Po sklizni | SMODCH | 193,98 | 112,44 | 73,31 | 66,05 | 0,00 | |
| Po sušení na půdě | 126,57 | 100,01 | 37,21 | 39,30 | 0,00 | ||
| Přepočteno | 114,31 | 91,31 | 33,58 | 34,52 | 0,00 |
