Pařezení v lese vytváří proměnlivou skládanku porostů v různém stupni vývoje od čerstvých otevřených prosluněných mýtin až po temné vlhké zapojené hustníky, případně i se starými výstavky. Tato obrovská rozmanitost na poměrně malé ploše zajišťuje stanovišť pro nejrůznější druhy rostlin a živočichů, především hmyzu a ptáků. Vzhledem k tomu, že se takto ve střední Evropě hospodařilo po tisíciletí, je mu mnoho zde žijících druhů na přizpůsobeno a ku svému životu jej potřebuje.
Pařezení slouží nejen k ochraně přírody, ale poskytuje i obdnovitelný zdroj síly a tedy i peníze majitelům lesa
Jsou dobré (jakostní) a podrobné (písemné) prameny z minulosti a podněty lze čerpat i ze zemí, v nichž se pařezení udrželo - především v jihoevropských zemích jako například Řecku, Albánii, Francii, Itálii, Portugalsku, Maďarsku, Severní Makedonii, Bulharsku nebo Chorvatsku. Otázkou však je, nakolik se dnešní pařezení v uvedených zemích shoduje se svým odvěkým pojetím - například v Maďarsku takto pěstí akátiny, což dobrým vzorem není.
