Rozlišují se tři základní typy postavy – pyknický, atletický a astenický. Pyknický tělesný typ lze charakterizovat kulatou postavou a krátkými končetinami (Pazdera, 2015). Lidé pyknické postavy mají soudkovitý hrudník s vodorovně probíhajícími žebry, širokými mezižeberními prostory a malou ventilační výkonností (Kolář, 2009c). Z hlediska hudební produkce je zajímavé, že lidé pyknického typu jsou obvykle schopni rychlejších pohybů rukou než lidé asteničtí (Pazdera, 2015). Astenický tělesný typ je štíhlý až vytáhlý s dlouhými končetinami (Pazdera, 2015), jeho hrudník je dlouhý, předozadně plochý s úzkými mezižeberními prostory, žebry značně sklopenými dolů a značným rozsahem dýchacích pohybů (Kolář, 2009c). Astenik může mít výhodu většího rozsahu prstů (Pazdera, 2015). Atletický typ postavy je zhruba uprostřed mezi dvěma právě popsanými, může těžit výhody z rychlejší motoriky oproti astenikovi a zároveň z většího rozsahu oproti typu pyknickému (Pazdera, 2015).
