Ano, ne, možná, nekonečno

Upozornění

Nemám patent na pravdu ani na rozum. To, co sem píši je výsledkem mých zkušeností, průzkumu odborných pramenů, vlastního bádání a úvah. V žádném případě nenesu odpovědnost za následky řízení se zde uvedenými podněty. Zodpovědnost nese každý sám za sebe. Než se do čehokoli pustíte, sami za sebe promyslete možné následky!

Doporučuji ověřovat tvrzení z vícera různých zdrojů, nevěřit slepě „100% zaručeným" nebo „prokázaným" „pravdám", vše promýšlet vlastní hlavou a smířit se s možností omylů, neúspěchů a selhání. Zcela stejné podmínky se nikdy neopakují a i pokud něco zabralo stokrát, nemusí to nutně zabrat postoprvé.

Provedení

Pro nácvik si pokrčmo lehneme na záda. Stejně však můžeme cvičit i vestoje či vsedě.
Pro ověření správnosti provádění cviku si můžeme přiložit bříška prstů zezadu na zátylek - na přechod hlavy a krku těsně pod lebku - a zpředu na kývače - nad skloubení klíčních a hrudní kosti. Postupem tohoto ověřování nebudeme potřebovat - naučíme se vnímat šíji a její napětí a pohyby přímo.
Sklopíme oči směrem k pupku. Již v této chvíli bychom měli v zátylku cítit zapojení krátkých šíjových svalů.
Můžeme pokračovat lehkým kývnutím, jako při přitakání - ,,ano". Lze si to též představit jako kreslení krátké svislé (pokud bychom stáli) čárky nosem. Je to pohyb hlavy v bočné rovině. Měli bychom vnímat činnost krátkých šíjových svalů, ale kývače by se zapojovat neměly - neměly by ,,nabíhat provazy" na přední straně krku. To platí i pro naprostou většinu ostatních cviků (nejen pro ty zaměřené na hlavu a krk).
Následně vrátíme oči zpět do střední polohy (podíváme se přímo před sebe (vleže tedy ke stropu) a do výchozí polohy vrátíme i špičku nosu, potažmo celou hlavu. Do zákyvu pokračovat většinou nedoporučuji, protože ten už má většina lidí trvale, tak abychom jej nepodporovali ještě více.
Opakujeme několikrát. Cvičíme pomalu a jemně - v malém rozsahu - a snažíme se vše procítit.
Poté podobně cvičíme v příčné (ve stoji vodorovné) rovině ,,ne" - podíváme se doprava a následně lehce doprava otočíme celou hlavu, pak se podíváme doleva a následně lehce doleva otočíme celou hlavu - jako bychom kreslili vodorovnou čárku nosem. Je třeba u toho mít krk ve středním postavení - tedy zpravidla lehce protaženou šíji. Opět několikrát opakujeme.
Následuje v čelní rovině ,,možná": Střídavě oddalujeme levé ucho od levému ramene a pravé od pravého. Jako bychom nosem kreslili kopeček (oblouček). Opět je dobré vést pohym očima - tedy nejdříve se pohybují oči (daným směrem se nejprv pouze podíváme), pak teprve následuje hlava (ucho, nos). Ramena se přitom nehýbou - není to pohyb ramen, a dokonce ani krku, ale pouze hlavy! Lze si to též zhruba představit jako pohyb nosu po oblouku kolem brady - středem otáčení je brada, nikoli nos!

Nakonec pohyby ve všech třech rovinách spojíme do ,,ležaté osmičky" (jako ,,nekonečno").